Aktuální počasí na letišti Frýdlant nad Ostravicí
 

Letiště Frýdlant nad Ostravicí

Veřejnost | O Letišti | Kontakt | Webkamera
Vlna v Beskydech... až sa tají dech

Diamant!

V aeroklubu Frýdlant nad Ostravicí má vlnové létání dlouhou tradici. Již brzy po založení aeroklubu v padesátých letech se zde dosahují převýšení přes 3000 metrů potřebné k získání zlatého převýšení. V počátku šedesátých let se dokonce pořádá první mini wavecamp pro členy aeroklubu Medlánky. Beskydští plachtaři se však soustředí na dosažení diamantového převýšení, které ještě v Beskydech nebylo dosaženo. Podaří se jim to dne 6. 11. 1962 a dosažená výška je 7000m QNH.

Další diamanty zaznamenány bohužel nejsou, zlatá převýšení dosahují plachtaři v průběhu 60, 70 a 80 let relativně běžně. V 80 letech se Beskydští vlnaři orientují na letiště v Mikulovicích a vlnu v Jeseníku, která je vhodnější k dosažení diamantových převýšení. Sametová revoluce pak mění zaběhnutý systém SVAZARMu a vojenských vzdušných prostorů, ze kterého se stávají civilní a tak se v Beskydech vlna létá s výškovým omezením daným mošnovským řídícím letového provozu.

Má cesta za dalším beskydským diamantem začala dne 25. 9. 2010. Tehdy jsem na letiště přišel trochu později, hangár byl vytažený, dvoumístné kluzáky rozebrané, vítr čerstvý jižní, ve správném místě nad hřebenem Radhoště jitrnice jakou svět neviděl. O vlně jsem už něco málo věděl, ale mé znalosti byly dostatečné zhruba na to, abych věděl, že se v ní dá i létat a že to není jen produkt na svetry. Řekl jsem si, že žádný učený z nebe nespadl a že se to naučím v průběhu. Starších instruktorů jsem se zeptal, kde mám nejlépe létat a zda bude nějaká turbulence. Odpovědi jsem dostal, a myšlenky na to, že bych měl mít nejdřív vývoz s instruktorem, jsem zahnal tím, že jsem vlastně taky instruktor a tím si ten vývoz udělám sám 🙂 Popadl jsem dřevěného akrobatického brusa Piráta a odstartoval k nebesům. Turbulence nebyla tak hrozná, jak jsem čekal, avšak dostatečná abych poznal přechod do klidného laminárního proudění. Zatáhl jsem za vypínač a tím jsem započal dlouhou cestu, k dalšímu beskydskému diamantu…

Teoretické znalosti jsem dohnal hned po letu studiem VPL-5 a pak za dlouhých zimních večerů sháněním nejrůznějších materiálů, ať už v Křídlech Vlasti, webech wavecampů apod. Jelikož je letiště ve Frýdlantu orientované východ – západ a nejlepší vlna je jižní až jihozápadní, často jsme uzemněni silným bočním větrem. Schovávám si proto obrázky předpovědi z Flymetu, porovnávám je s aktuálním větrem na zemi (pohledem webkamery na vítrpytel) a tak jsem schopen určit, kdy je ještě možné odstartovat a kdy je lepší jít na pivo než vlnit.

Prakticky lítám vlnu, co to jde, často se stává, že ostatní kroutí hlavou a já skládám oblíbené vlnové DG-200 (díky Pavle) a pak se sluním nad fénovou oblačností dlouhé hodiny. Jindy zase ve dvojici osedláme Twin Astira nebo Blaníka a společně s dalšími instruktory létáme vývozy pro pokračováky. Pro ně je to opravdu sladká odměna po plachtařské sezoně, kdy pomáhají s organizací plachtařských závodů a s brigádami.

Jenže s jídlem roste chuť a já se toužím podívat výše! Několikrát jsem měl štěstí a mošnovský řídící mi povolil stoupat výše než obvykle. Ale to nestačí, na diamant je to ještě málo. Samozřejmě je možné zapřáhnout kluzák, vyrazit do jesenické vlny a ve vlnových prostorech si pro pětitisícové převýšení vystoupat. Beskydská vlna je však krásná a diamant by si po tolika letech zasloužila!

Do prostoru třídy C je možné vstoupit s odpovídačem a s letovým plánem. To druhé není problém, to první stojí peníze… s přáteli z aeroklubu dáváme hlavy dohromady, píšeme projekt pod patronací Euroregionu Beskydy a společně s GSS Žar pořádáme projekt Beskydy – na společné vlně. Cílem je ulétnout diamant v Beskydech a vlnovým letem spojit vlnu beskydskou českou s vlnou beskydskou polskou. Projekt nám komise schvaluje a my tak můžeme s finančním přispěním koupit odpovídač a kyslík.

Zkušenost s předpovědí vlny v Beskydech se mi vyplatila dne 12. srpna 2014. Kamarád spěchal na večeři „k Fucimanům“ a popoháněl mně. Ještě proklikám Flymet! Stačilo několik kliknutí, srážky, vítr 10, 850, 800, 700… hm… Zítra budeme vlnit! Pak už jen pár smsek, vlekař a copilot do DuoDiscuse, který zde máme na soustředění, vše zařízeno a druhý den odpoledne startujeme a vypínáme se do fénového oka, které se tvoří před přicházející zvlněnou studenou frontou… Určité podcenění situace si mohou dovolit i zkušenější plachtaři a tak to, že jsem v tričku, nás nemůže rozhodit. Společně dosahujeme šestitisícové výšky, kde nám kosa a další okolnosti nedovolují stoupat výše. Rozesmátí přistáváme a shodujeme se… ono to půjde…

To, že to půjde tak brzy, jsem opravdu nečekal. Výše nad Ukrajinou, níže nad Británií. Dáváme schůzku na letišti v neděli večer, abychom se rozhodli, který den v práci obětujeme. Nejlépe se mi jeví čtvrtek. Je to však předpověď až na 4. den. V práci mám však už jen málo dovolené, nerad bych ji promarnil a tak se rozhoduju, že to zkusíme. Všechno na jednu kartu. Čtvrtek to bude…

Pro dosažení vysněného snu potřebujete, aby do sebe zapadlo více dílků skládačky. Pro dosažení diamantu ve vlně z letiště, kde to někdy fouká až 15 metrů z boku, potřebujete těch dílků trochu více… Vlnový kluzák, check. Odpovídač, check, Kyslík, check, zkušený vlekař, check, partyja na provoz, check, FPL, check, vlnová vlečná… nemůže být v našem svazarmovském motorovém odboru problém, check. V úterý se dozvídám, že 42 má rochlou roční prohlídku a 142 právě odletěla na prohlídku do Přerova. Zbývá už jen stará dobrá Z-226 MS… Ostruhová vlečná do bočního větru… že by toto byl ten poslední dílek… 🙁

S některýma se scházíme už ve středu večer. Skládáme si BM, abychom se ráno nezdržovali a nepromeškali start po východu slunce. Vítr má snahu se po východu mírně utišit a tak umožňuje nadrženým plachtařům odstartovat. Tento časový úsek je tak dvouhodinový.

Čtvrtek ráno, vichr jak sviňa…. Žádné utišení. Žádné tahání kluzáků z hangáru. Partyja se schází, sem tam přiletí posměšná poznámka: vždyť si říkal, že se to utiší… Netakticky vyčkáváme v teple kanceláře, až nás v devět ráno z letargie vytrhne vlekař… Co je? To dám. Vítr se totiž náhle uklidňuje a tak nastává zmatek, vytahat hangár, odtáhnout na start, papíry, logry… Interval je v háji a na startu se ve větru choulí parta plachtařů a brutální lenťáky pozorují jen ze země… Do rádia se po chvíli ozve: Frydlant Radio, Szybowiec na Fali nad lotniskem Frydlant, češč! Kawa doletěl na Fali až do Frýdlantu a tím splnil první část projektu 🙂 Teď už jen ten diamant…

V poledne se vítr opět trochu uklidňuje, my už to nevydržíme a zkušený vlekař nás do lamináru po jednom všechny bez problému umístí. S bočním větrem nemá žádný problém a průměrná délka vleku je 10 minut. Já mezitím v lamináru stoupám, na Mošnově aktivuju plánek, ladím Prahu a přátelský řídící mi postupně povoluje výš a výš. Po dosažení hranice FL 195 vysvětluji, že ač VFR, potřeboval bych ještě kousek výše k dosažení diamantového převýšení. Svolení dostávám a s radostí stoupám až do 7000 metrů. Z Prahy se mě ptá, zda už mi to stačí, nechci mu přidělávat práci a tak říkám, že jo. Cítím, že by to šlo ještě výš. Možná 7500, snad 8000? Kdo ví…

Kabina mi namrzá, kosa je strašná. Námrazu seškrabuju zmrzlou müsli tyčinkou. Kosa způsobuje močopudy. I to se však jakš takš daří vyřešit a tak se víc jak dvě hodiny bez problémů vozím nad 5000 a užívám si neskutečnou krásu lenťáků a volnost 3D prostoru.

Už jen třešničkou na dortu je skutečnost, že se píše 6. listopadu, na den přesně po 52 letech od dosažení prvního diamantu v Beskydech… Sny se někdy plní. Cesta může být složitější, odměna je pak o to sladší… Stačí si jen věřit. Po 4 letech od prvního vlnového letu a zhruba stovce vlnových hodin v Beskydech mám diamant!

PS: sluší se ještě poděkovat těm, bez kterých bych to nedokázal. Tak tedy řídícím v Praze a v Mošnově, Rosťovi, za konzultace v oblasti pravidel vzdušného provozu, Mirovi, za instalaci odpovídače do DG, Pavlovi, za půjčování jeho BM, Přemovi, za nápad napsat projekt, Radkovi, za jeho heroickou práci při papírování, Lukymu, za to že mě v žádnou ranní hodinu neposlal do háje, když jsem chtěl vlek… a dalším, kteří mi třeba jen podrželi křídlo… Bez vás by to nešlo…

více novinek