AZ CUP 2011

Po dva roky si Martin „S. Pohlavsson“ Urban jezdil do Zbraslavic na AZ Cup zalítat sám. Z Frýdlantu jsme si plachtařský výlet udělali až tento rok a vydařil se po všech stránkách! Jarní počasí, záruka kvalitní termiky a pole ještě bez zboží…to je jarní vysočina!
Za Frýdlant tedy jdeme bojovat 3 plachtaři, Martin Urban s LS-3 „TXI“, Pavel Švrček s DG-200 „AK“ a  s Cirrusem „22“. Jede s námi ještě Olda Houžvička, který se jde rozlítat a pokusit se o nějaký přelet na Vose.

Den 0, pátek 15.4.2011

Vyrážíme s Oldou a s Vosou zabalenou do potahů na patranu na 4,5h dlouhou jízdu po českých dálnicích. Cirrus a DG-200 už ve Zbraslavicích čekají a Martin jede tradičně v noci, aby se prospal na první disciplínu.

Den 1, sobota 16. 4. 2011, AAT, 3hod, 206.7km/462.9km

Ráno nás vítá modrou oblohou, nízká teplota a jinovatka nám slibuje termicky aktivní počasí. Na briefingu se dozvídáme, že se budou tvořit rozsáhlé rozpady, proto letíme AAT. V poklidu skládáme BM a i multimateriálový speciál VSO-10 a vyrážíme na grid. Startujeme a tvoříme severomoravskou kliku s 0,5Hraničákem ŠNeKem a Zábřežákama GL a MJ (Tonda Kutálek a Richard Svárovský). Cestou zlobí rozsáhlé rozpady, i pod nima to však v tmavších místech nosí a šprajce přes 3m/s nejsou výjimkou. Po otočení v první arey se naše skupinka částečně rozpadá a já volím cestu jihem, kde chci otočit areu u Tábora. Před Táborem doberu maximální možný dostup a pomalu kloužu do zastíněné oblasti, otáčím areu za Táborem a vracím se nad Tábor, který se pomalu dostává na slunce…Už to vypadá na přistání v Táboře na aeroklubovém letišti, když mě nakopne metr v 300m. Po pár minutách snažení se zvedám a znova na přeskok. Je po 16,00, do poslední arey je to zhruba 50km a pak ještě přes 30km dokluz. Potkávám se s Richardem (MJ) a společně hledáme slábnoucí stoupáky. Před poslední areou to zase vypadá na pole, mám 400 metrů, letím nad velké hnědé pole ozářené sluncem, zvoní mi mobil, zvedám ho, tam se Rosťa ptá jestli ještě letím, říkám mu že sem ve 4 stovkách a že mě to teď nakoplo…Otáčím Cirruse do zatáčky a krásný 3m/s dokluzový stopupák. Dotočím si s rezervou na dokluz, ťuknu areu a 36km dokluz. První disciplína na rozkoukání: 273km rychlostí 69kmh. Je z toho s Cirrusem „22“ krásné 22. místo. Martin doplatil na velký rozpad v oblasti druhé arey, který nepřeklouzal, přistál u Prčic, Pavel se po otočení první arey vrací na letiště a jede s Oldou pro TXI. Olda se 3h místně seznamuje s vysočinou a s tím že pokud se zatočí dvakrát dokola tak netrefí zpátky na letiště bez mapy nebo gps 😀

Denní výsledky

Den 2, neděle 17. 4. 2011, AAT, 3hod, 177.9km/411.0km

Ráno modro, teplota nízká, lamináty zimné, čaj teplý, nálada dobrá. Horác slibuje rozpady, ty však nejsou všude jako v sobotu a kdo volí cestu jihem dělá dobře. Pásku protínám sám, počasí je lepší na jih a tak hned po protnutí stáčím na jih za lepším…Večer se dovídám, že jsem sice protnul pásku což potvrdilo pípnutí PDA, ale nepočkal jsem si na pípnutí logru, který je pro rozhodčí směrodatný a rozdíl se může pohybovat v desítkách metrů. Míjím tedy o pár metrů pásku a dávám tak důvod k vysmívání se mi Honzovi Křištofovi, který ji precizně a zarytě neprolítává již spousty let 😀 Cesta jihem do první arey je parádní, nosí to pod dekou, je zima, kabinou všude táhne a tak jsem navlečený. U Křižanova potkávám křižanovské plachtaře a zdravím je, aeru otáčím nad Tišnovem, kde potkávám Discuse CS a LS3, držím se jich až za Jihlavu, pak pokračuji více méně sám, areu otáčím před Táborem a u letiště Kámen mě potkává Šneček a posledních 60km do cíle si pomáháme při hledání dokluzového stoupáku. Zlepšil jsem se na 274 km rychlostí 77kmh, kdyby nebylo 50b penalizace za tu pásku, bylo by to 20 místo. Švrk se vrací po otočce arey od Jihlavy, Martin dolítává na 5 místě, Olda se pokouší o první deklarovaný přelet ale v rozpadech se mu nedaří.

Denní výsledky

Den 3, pondělí 18. 4. 2011, 431,1 km

Ráno zima a rosa, obloha modrá, plachtaři nadržení. Na briefingu dostáváme čtyřkilo. Rozpady nebudou, kumuly budou, 4/8, 2300QNH. Před páskou se formujeme do standartní severomoravské kliky, dlouhou část letu za Vltavu a na panoramata se nás drží Švrk, pak lepší ulítávají, slabší krouží a já letím od Votic až k Novému Veselí sám, tam se po otočení hrabu ze 7stovek a pokračuji k předposlednímu otočáku nad Tábor. Tam dolítávám v podvečer a potkávám dva plachtaře z Moravské Vepřové, společně si pomáháme dotáhnout se večer do 100km vzdáleného cíle, dobíráme poslední stoupák před Humpolcem, já si dotáčím víc než je třeba ale už je to jedno, 4kilo doletím! Je to kyselé, je to jasné! Přistávám ve čtvrt na 7, s výslednou rychlostí 77kmh, Pavel otočil i druhý otočák a uletěl zatím svůj nejdelší přelet. Pohlavsson čadí 104kmh, Olda uletěl svůj první deklarovaný přelet, Přibyslav – Čechtice 120km, rychlostí 61kmh! CG!!!

Denní výsledky

Den 4, úterý 19. 4. 2011, 313,9 km

Obloha modrá, začíná to býti rutinní. Na briefingu dostáváme 3kilo. Předpoklad čisté termiky, cestou se však dělají i cumuly, ale asi jen 1 až 2/8. Zelení vedou válku za Vltavou a tak letíme na jih do Rakouska, otáčíme 10km za hranicemi letiště vonící Bratwurstem a Beerem. Letíme přes Landštěj, kde mě to citově váže a asi proto se zde sbírám ze 6 stovek, asi se mi ale mimořádně daří, neboť si už kluky nenechávám ulítnout a držíme se ve skupině celý let což nám usnadňuje hledání šprajců. Poprvé otáčíme bájnou horu Blaník (v dalších disciplínách ji ještě otočíme několikrát), slováci majů Sitno, dokluzový stoupák bereme nad Křemešníkem u Pelhřimova a dolítáváme rychlostí 75kmh. S. Pohlavsson opět o řád někde jinde rychlostí 99kmh na 4 místě, Pavel dolítává první přelet až do konce! Olda letí větší přelet, FAI trojúhelník Jihlava-Tábor 180kmh rychlostí 58kmh, už je to jeho druhý přelet na stříbro!

Denní výsledky

Den 5, středa 20. 4. 2011, 252.4km

Ráno je obloha modrá, Šnek mele něco o nějakém cumulu celoevropu sračku, já mu nadávám do rouhačů… Horác slibuje čistou a nemýlí se 🙁 Je to makačka se zvedáním se ze země, s hledáním stoupáků nad hnědými suchými polemi a nad rozsáhlými lesy. Dolétává 2/3 startovního pole, severomoravská klika hájí poslední místa 🙂 Písemka je to těžká, odměna zasloužená. Večeře u Huberta byla opulentní. 🙂

Denní výsledky

Den 6, čtvrtek 21. 4. 2011, 247.8km

Ráno klasika, Švrk rozhrnuje záclonu, čeká jej pohled na azuro, křiví hubu. Ťukám si na hlavu jestli je jako zdravý a že ho Termoska potrestá, Šnek brblá něco o aspoň maličkém deklíčku. Frýdlant a severovýchodní proudění na ně! Letíme 247km, předpoklad čisté se nenaplňuje a dělá se 1-2/8 Cu, před páskou se potkáváme s meruňkářema s klouzavou bombou. Letíme s nimi, což se ukazuje jako zásadní, oni to totiž s tím Twinem umí jak cyp. Čistá funguje a stoupáky přes 4m/s nejsou výjimkou, dostupy jsou přes 2400QNH, některé stoupáky prorazí přes vrstvu inverze do 2600QNH. Letíme rychlostí blesku, což nám kdysi ve své písni sliboval Šwéd Ola 🙂 Dokluzový stoupák 2669m QNH. Přilítáváme na letiště první a ve mě je naděje že jsme vyhráli 😀 asi minutu… Během 10 minut jsou tady všichni ostatní. Rozdíl mezi rychlostí vítěze a naší je však pouhých 10kmh a mě to dává pěkné 17 místo (247km, 93,3kmh). Takhle se to asi má lítat. Jsme na letišti nezvykle brzo, cumuly ještě na nebi. No nevyužitý termický interval až do konce…jedeme do Kutné hory na další opulentní večer, mexické Fajitas a na závěr zmrzlina. Švrk prorokuje průjem.

Denní výsledky

Den 7, pátek 22. 4. 2011, 252.9km

Azuro, Švrkův už nasraný ksych, Šnek mele něco o dešti, Pohlavson se raduje a pije už asi 158 kafe 😀 Letíme v čisté, dneska asi nejtěžší přelet, počasí je složité, polí a návratů na letiště je hodně, únava z lítání je značná, což se podepisuje i na kroužení některých jedinců. K naší skupince se po pásce přidala skupinka Astirů. Po otočení první otočky se dostávají do stoupáku mezi mě a ostatní. Tihle profíci krouží jako když se míchá pexeso, každý na jiném kruhu. Vytvoří tak špunt, já je nejsem schopen přestoupat a tak se zasekávám ve výšce 7 stovek a hledám si asi 20minut lepší stoupání. Než jsem se zvednul do přijatelné výšky na přeskok, ostatní, kteří byli nad nimi jsou v čudu. Já skáču přes Benešov k Vlašimi, kde se dívám na PDA, dva údaje nejsou příznivé, vzdálenost do cíle úlohy 150km, čas 16,00. Termiku mají vypínat po 17hodině. Přemýšlím jestli v téhle čisté letět sám nebo jestli to neskrečovat. Nesportovně se vracím do Zbra, po rádiu mi Šnek zakazuje pít pivo 😀 Nejsem jediný komu se ten den nedaří, Richard přistává před páskou do pole, Švrk zažije blízká setkání třetího druhu, Styk Pohlavsson vidí opravdový styk u lesa, když se zvedá z 200metrů nad polem 😀 Jeho nadšení po přistání je nepublikovatelné 🙂 Pro Šneka jedu do pole, sedí na 15km k cíli, pivo pije po cestě tam pouze Pohlavsson, z petky od cocacoly. Nehoupat!

Denní výsledky

Den 8, sobota 23. 4. 2011, 273,4km

Azuro, Švrk se směje protože se balí a jede domů, my se na briefingu dovídáme, že na neděli je předpoklad 50/50. Odhlasujeme si tedy volný den, vyhlášení vítězů a odjezdy. Letíme poslední disciplínu, která je třešničkou na dortu, mraky se tvoří na hraně tratě, dá se houpat, a létat pod mlžinkama, se Šnekem děláme chybu že nejdeme pod mraky sice docela mimo trať, ale rovně po trati. Na tomto rameni, kdy jdeme převážně v čisté máme průměr 96kmh, ti co jdou pod mraky mají přes 115kmh… ještě se máme co učit. U Jihlavy si dotáčíme, zbytek dohoupeme a pak už se Šnečkem tlačíme, silný zadní vítr nás žene. V cíli jsme s průměrem 86kmh. Olda si uletěl 100km návrat Zbra-Polná, brutální rychlostí 70kmh. Vepř se peče, pivo teče…

Denní výsledky

Den 9, neděle 24. 4. 2011, odjezdy

Vezu Cirruse do Šumperku, kde ho bude sedlat Rosťa Stryk na JPJ. Pak čekáme na střízlivějícího Šnečka a v šest večer vyrážíme ze Zbra přes Brno, kde s Barčou vysedáme. Melancholická nálada ukončuje parádní závody. Pro úplnost dodávám, že se v neděli dalo zase letět, ale to už bychom asi padali únavou 🙂

Celkové výsledky

Závody se vydařily, Frýdlant jsme doufám reprezentovali úspěšně, ostudu jsme neudělali. Nalítal jsem 38hodin, 2200km. Švrk odstřihnul pupeční šňůru a rozlítal se k parádním výkonům, Pohlavsson nezávodil, ale kochal se krajinou, která mu však rychle ubíhala. Olda poznal co to obnáší lítat přelety, jen to pole a pětihodinovka ještě chybí 🙂 Pro úplnost: TXI 12/45, 22 26/45 AK 43/45.

Kolik višní, tolik třešní. Je to kyselé, je to jasné!

Jiří Pělucha

P.S.: Fotky fotil Šneček, první dvě Radim Lovec a tu poslední pán na žebříku 🙂